Pley Boyz

Protože mužem se musíte stát
Když si myslíte, že to zvládnete líp než ostatní, začíná to smrdět. Protože to možná nezvládnete. Protože v životě muže je selhání součást cesty. Protože být mužem neznamená být lepším člověkem. Protože být mužem znamená chránit slabší. Protože být mužem znamená přiznat chyby. Protože univerzální recept na to být mužem neexistuje. A kdybyste si měl vzít příklad z táty, no, škoda mluvit. Tati, co bys vlastně teď dělal ty?
O chlapcích, kteří někdy lžou sami sobě i druhým. O dospělých mužích, kteří si nevyřešili problémy v dětství. O otcích, co svou roli nezvládli. O archetypu ideálního muže, kterého všichni hledáme. A o nebezpečných klukovských nápadech, které začínají otřásat světem.
Premiéra: 30. května 2025 na Alternativní scéně
Realizační tým:
Režie | Jiří Ondra
Scénografie | Karel Czech
Hudba | Marian Mazur
Dramaturgie | Tereza Agelová
Hrají:
Marian Mazur
Ondřej Vyhlídal
Richard Liberda
Jakub Georgiev nebo Marek Moravec j.h.
Aleš Petrič
hlasy Lenka Macharáčková, Lucie Kraftová a Karolína Vyhlídal Hýsková
inspice Jan Smyček
Proč děláš inscenaci o tématu manosféry?
„Protože jsem si všimla, že naší společnosti tak nějak chybí mužské vzory. A pak mi to došlo: ani ne vzory, chybí pečující otcové. Chybějícího tátu (ať mentálně nebo reálně fyzicky) má dneska množství lidí kolem nás. Tátové se zkrátka ne vždy starají. A může to mít své následky. Dost nebezpečné…“
Tereza Agelová, dramaturgyně
Proč děláš inscenaci o tématu incelů?
„Na tématech, kterými se tato inscenace zabývá, není téměř nic pozitivního. Problematika, na kterou chceme upozornit, má většinou hrozivé důsledky, ale často nenápadný a plíživý rozjezd. O to víc považuji za podstatné o ní mluvit. Nejhorší je, že jako rodič si nemusíte vůbec všimnout, že se to týká vašeho syna, dokud se opravdu něco nestane. Po tvůrčí stránce mě velmi zajímá „vyprávět“ toto téma pomocí obrazů a prostředků výtvarného divadla. Je v tom něco kontrastně definitivního.“
Jiří Ondra, režisér
Manosféra (manosphere) je volná síť online komunit, blogů, fór a influencerů, která se zaměřuje na mužské zkušenosti, problémy a identitu. Často z pohledu, který je kritický vůči feminismu a tradičním genderovým rolím. Nejde o jednu skupinu, ale o soubor subkultur, mezi které patří i incelové.
Incelové (z anglického involuntary celibate – nedobrovolně celibátní) jsou subkultura převážně mladých heterosexuálních mužů, kteří se cítí být neschopní navázat romantický nebo sexuální vztah, přestože si ho přejí.
S incel ideologií je spojená celá řada rizik. Ať už se jedná o radikalizaci, izolaci, koncentrovanou nenávist vůči ženám (misogynie) anebo i šíření sexismu, rasismu, neonacismu a dalších forem nenávisti. Tito muži se zpravidla stýkají v online chatovacích platformách (Reddit, 4chan, fóra, YouTube, TikTok). Incelové se často cítí osamoceni, mají nízké sebevědomí a jejich pocity mohou vést k agresi (násilný čin, vražda nebo sebevražda).
Bohužel i tato ideologie má své vzory. Jednoho z „mučedníků“ této komunity citujeme přímo v naší inscenaci. Zabil šest žen v roce 2014 ve věku 22 let a záměrně neuvádíme jeho jméno, abychom nešířili informace o jeho hrůzném činu.
!WARNING! Incel slovník je často sarkastický, cynický nebo otevřeně misogynní, můžete na něj narazit i v jiných médiích a sociálních sítích, kam postupně proniká.
- CHAD: ideál alfa muže – vysoký, svalnatý, pohledný, úspěšný, obdivovaný i nenáviděný (model, kterého ženy milují, aniž by musel něco dělat, geneticky dobře vybaven)
- SIGMA: Vnímaný jako nezávislý outsider, který nepotřebuje uznání ani vůdcovství. Je tichý, inteligentní, introvertní, ale zároveň úspěšný a respektovaný, na okolí nebere zřetel, nedefinuje se názorem okolí.
- ALFA: vůdčí typ, charismatický, rozhodný, vysoký status ve skupině (ne nutně vzhled, ale prestiž, moc, úspěch, může být i průměrného vzhledu, ale působí dominantně
- ORBITER: označení pro muže, který se drží blízko ženy, doufá v romantický nebo sexuální vztah, ale ona ho bere jen jako kamaráda
- RED PILL: terminologie původně z Matrixu, popularizovaná v manosféře, prohlédnutí „tvrdé pravdy“ o vztazích, společnosti – často s antifeministickým podtextem (ženy jsou ve společnosti upřednostněné), ženy jsou hypergamní (hledají muže s vysokým statustem)
- BLUE PILL: věřit v rovnost, lásku a „tradiční“ hodnoty – vnímané jako naivita
- BLACK PILL: pesimistický světonázor, že vzhled je všechno a že „genetická loterie“ rozhoduje o osudu. Na rozdíl od „redpillu“ blackpill nevede k akci, ale k rezignaci.
- ROPE/ROPING: slang pro sebevraždu – extrémně temný a nebezpečný jazyk, který ukazuje na duševní stav mnoha členů.
O REŽISÉROVI
Jiří Ondra studoval na DAMU, obor režie alternativního a loutkového divadla (v ateliéru M. Krobota). Od roku 2018 režijně a autorsky spolupracuje s A studiem Rubín v Praze, kde vytvořil inscenace Thelma a Selma, Perníková chaloupka – čekání na lopatu, Osobní Fudži nebo Plán B. Působil jako umělecký šéf Divadla D21 v Praze a také jako kmenový režisér v Divadle rozmanitostí v Mostě.
Jako režisér i autor také spolupracoval například s Jihočeským divadlem České Budějovice, Divadlem Drak a Klicperovým divadlem v Hradci Králové, Divadlem Lampion Kladno, Horáckým divadlem Jihlava, Slezským divadlem v Opavě, Teatr Novogo Fronta a Kolonie, z. s., s Divadlem Letí, s divadelními školami VŠMU Bratislava, PWST Wroclaw atd.
Kromě divadla pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem jako autor a režisér.
Věnuje se divadelní tvorbě nejen pro dospělé, ale také pro děti a mládež. Mimo autorskou a inscenační činnost se věnuje pedagogice, dramaterapii a teatroterapii.
Inscenační tým se inspiroval těmito seriály a filmy (komentující na ČSFD je popisují těmito slovy):
Adolescent (seriál, Velká Británie, 2025)
Spiker01
Zatím nejpřekvapivější velehit letošního roku, který vypráví o jednom nejcitlivějších témat nejen na ostrovech, ale v globálu, i přesto mě však šokuje, jaká se kolem této minisérie (možná nakonec nebude minisérií?) vytvořila šeptanda a jednu chvíli to musel každý vidět. Pouze díky tomu jsem se k seriálu dostal i já, přece jen člověk nemůže pojmout všechno, ale už jen kvůli Stephenu Grahamovi a jedno-záběrové piplačce to za to doopravdy stojí. Možná ten hype byl až příliš velký, ale 8/10 úplně v pohodě.
Všechno, co miluješ (Norsko, seriál 2022)
Azurose
Norové potvrzují, že mají teenage dramata v malíku. Protisvěty dvou postav, Sary a Jonase, se střetnou a my pozorujeme, jak se jim podaří světy (ne)propojit. Přestože nemá seriál hvězdné herecké obsazení, zaujme především zajímavou kamerou a nevšedním příběhem, ve kterém se odráží dnešní společnost. Dokáže láska zahojit rány a odmítnout drsnou pravdu o tom druhém?
Toni Erdmann (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Rumunsko, Francie, 2016)
Arbiter
Toni Erdmann hledá cestu ze samoty a s falešnými zuby v hubě (někdy marně) vzdoruje odcizení. Jeho svět pomalu odchází, do nových pořádků ale zvědavě (a otravně) dloubá), jak malý kluk klackem do kupky hnoje. Dění málokdy hodnotí, to nechává na nás (…)