Svatováclavský hudební festival

Collegium Marianum & Buchty a loutky: České Vánoce

Rakovnická hra vánoční

Originální představení plné barokní hudby a tradičního loutkového divadla vychází z jednoho z nejstarších a nejoblíbenějších lidových textů s vánoční tematikou – Rakovnické hry vánoční. Cílem divadelního projektu je propojení duchovní podstaty Vánoc s lidovým humorem a unikátními dřevěnými loutkami, které jsou spolu s podmanivou barokní hudbou hlavními hrdiny fantaskní a zábavné inscenace. V ní se propojí hudební improvizace a vánoční pastorely z Kroměřížského archivu s dialogy prostých pastýřů, nafoukaných králů a vznášejících se andělů, chybět nebudou ani všudypřítomné ovečky, psi a vlci…

Rakovnická hra vánoční vznikla v jezuitské rezidenci v Chlumku u Luže ve východních Čechách a jejím autorem byl patrně tamější řádový kněz. Byla složena k hereckému provedení žáky jezuitské koleje, jak o tom svědčí poznámky o provozování. Ve hře se spojují dva výjevy známé z jiných vánočních her, totiž scéna pastýřská a scéna tříkrálová. Hra začíná výjevem pastýřů, kteří pasou stáda blízko Betléma a tráví čas tím, že si navzájem dávají sázky a předhánějí se v nich. Do jejich soutěžení zasahuje anděl a zvěstuje jim narození Krista v Betlémě. Pastýři připravují dary – homolky do brašničky, smetanu do hrnce, vejce do košíku a vydávají se k Betlému. Když pastýři dojdou do Betléma, předkládají Ježíškovi dary, ale v tom zahlédnou v dáli přicházet vznešené postavy. Schovají se, aby je pozorovali, co budou dělat. Přicházejí tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar a klanějí se děťátku. Pastýřům je to k smíchu. Vycházejí z úkrytu a začíná spor, komu patří dítě v jeslích, zdali chudým pastýřům nebo králům. Na vrcholu sporu se objevuje anděl a uklidňuje je tím, že před Bohem jsou si všichni rovni, jak bohatí, tak chudí. Hra končí tradičním „petitio“ a po obdarování „gratiarum actio.“